Identification: CZE-1995-2-008

Pl. ÚS 25/94

13.06.1995

 

 

Pl. US 25/94

K otazce naplne prava na bezplatne vzdelani v zakladnich a strednich skolach

 

1. Bezplatnost vzdelani znamena, ze stat nese naklady na zrizovani skol a skolskych zarizeni, na jejich provoz a udrzbu, predevsim vsak nevyzaduje tzv. skolne, tedy poskytovani vzdelani na zakladnim a strednim stupni za uplatu. Bezplatnost vzdelani nemuze spocivat v tom, ze stat ponese veskere naklady v souvislosti s realizaci prava na vzdelani.

2. Stanoveni rozsahu bezplatneho poskytovani ucebnic, ucebnich textu a zakladnich skolnich potreb vladou nelze podradit pod pojem prava na bezplatne skolni vzdelani.

 

 

Nalez

 Plena Ustavniho soudu Ceske republiky ze dne 13.6.1995 sp. zn. Pl. US 25/94 ve veci navrhu skupiny 30 poslancu Poslanecke snemovny Parlamentu Ceske republiky na zruseni narizeni vlady c. 15/1994 Sb., o bezplatnem poskytovani ucebnic, ucebnich textu a zakladnich skolnich potreb.

 

I. Vyrok

Navrh se z a m i t a .

 

II. Oduvodneni

 

1. Dne 4. 11. 1994 obdrzel Ustavni soud Ceske republiky navrh skupiny 30 poslancu Poslanecke snemovny Parlamentu Ceske republiky na zahajeni rizeni o zruseni narizeni vlady c. 15/1994 Sb., o bezplatnem poskytovani ucebnic, ucebnich textu a zakladnich skolnich potreb. Podle nazoru navrhovatelu je uvedene narizeni v rozporu s cl. 33 odst. 2 Listiny zakladnich prav a svobod, s clankem 28 odst. 2 pism. a), b) a cl. 41 Umluvy o pravech ditete a s clankem 5 odst. 2 Mezinarodniho paktu o hospodarskych, socialnich a kulturnich pravech.

 K navrhu jsou prilozeny 3 podpisove listiny. Prvni dve obsahuji podpisy 30 poslancu a jsou nadepsany "Skupina poslancu Parlamentu CR navrhujicich zruseni narizeni vlady c. 15/1994 Sb., o bezplatnem poskytovani ucebnic, ucebnich textu a zakladnich skolnich potreb" a koresponduji tak s petitem podaneho navrhu. Treti podpisova listina obsahujici podpisy 11 poslancu je nadepsana "Skupina poslancu Parlamentu CR navrhujici zruseni

7 17 odst. 2 a cast

7 18 zakona c. 425/1991 Sb. (pritom jde o vyhlasku c. 425/1991 Sb. Ministerstva prace a socialnich veci CR, o odmenovani praci konanych mimo pracovni pomer, ktera byla zrusena zakonem c. 74/1994 Sb., kterym se meni a doplnuje zakonik prace c. 65/1965 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu, a nektere dalsi zakony), dale zruseni

7 3 odst. 4 zakona c. 166/1993 Sb., o Nejvyssim kontrolnim uradu, vse ve zneni zakona c. 117/1994 Sb., kterym se meni a doplnuje zakon c. 424/1991 Sb., o sdruzovani v politickych stranach a v politickych hnutich, ve zneni pozdejsich predpisu, zakon c. 99/1963 Sb., obcansky soudni rad, ve zneni pozdejsich predpisu, doplnuje zakon c. 166/1993 Sb., o Nejvyssim kontrolnim uradu, ve zneni zakona c. 331/1993 Sb., a zakon c. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnani, ve zneni zakona c. 122/1993 Sb., a meni zakon c. 563/1991 Sb., o ucetnictvi. Tyka se tedy zcela jinych pravnich predpisu, nez ktere jsou napadeny navrhem. Z uvedeneho je zrejme, ze navrh skupiny poslancu smeruje ke zruseni narizeni vlady c. 15/1994 Sb., a tento navrh podala skupina 30 poslancu uvedenych na prvnich dvou podpisovych listinach.

 Podle

7 64 odst. 2 pism. b) zakona c. 182/1993 Sb., o Ustavnim soudu, je navrh na zruseni jineho pravniho predpisu nebo jeho jednotlivych ustanoveni podle cl. 87 odst. 1 pism. b) Ustavy CR opravnena podat mimo jine skupina nejmene 25 poslancu nebo skupina nejmene 10 senatoru. Pocet 30 poslancu je tedy dostacujici k podani relevantniho navrhu na zruseni narizeni vlady. V navrhu skupiny poslancu se uvadi, ze vlada vydala narizeni c. 15/1994 Sb. po novelizaci puvodniho ustanoveni

7 4 odst. 1 skolskeho zakona clankem I zakona c. 190/1993 Sb., ktery vsak Ustavni soud zrusil nalezem c. 49/1994 Sb. Dale skupina poslancu cituje napadene narizeni vlady a tvrdi, ze je v rozporu:

- s ustanovenim cl. 33 odst. 2 Listiny zakladnich prav a svobod, ktere vsem obcanum zarucuje pravo na bezplatne vzdelani v zakladnich a strednich skolach,

- s ustanovenim cl. 28 odst. 2 pism. a), b) Umluvy o pravech ditete, vyhlasene pod c. 104/1991 Sb., podle nehoz se Ceska republika jako smluvni strana zavazala zavest pro vsechny deti bezplatne skolni vzdelani a zavadet bezplatne stredni vseobecne a odborne vzdelani a v pripade potreby navic poskytovat financni podpory,

- s ustanovenim cl. 41 Umluvy o pravech ditete a cl. 5 odst. 2 Mezinarodniho paktu o hospodarskych, socialnich a kulturnich pravech, podle nichz v pripade stretu vnitrostatniho a mezinarodniho prava plati pravo, ktere bylo v den nabyti platnosti mezinarodni smlouvy pro osoby, ktere podlehaji jurisdikci smluvniho statu, priznivejsi.

 Z usneseni vlady CR c. 671 ze dne 1. 12. 1993 vyplyva, ze v bode I. vlada schvaluje narizeni vlady o bezplatnem poskytovani ucebnic, ucebnich textu a zakladnich skolnich potreb s upravami podle stanoviska predsedy Legislativni rady vlady a upresneni vlady. V bode II. zmineneho usneseni vlada uklada ministru skolstvi, mladeze a telovychovy vypracovat konecne zneni narizeni vlady podle bodu I. tohoto usneseni a predlozit je predsedovi vlady k podpisu. Usnesenim vlady z 5. 1. 1994 c. 13 byla stanovena ucinnost narizeni vlady dnem vyhlaseni. Narizeni vlady c. 15/1994 Sb. ze dne 1.12.1993 bylo publikovano v castce 5 Sbirky zakonu CR rozeslane dne 25. 1. 1994 a bylo podepsano predsedou vlady a ministrem skolstvi, mladeze a telovychovy. Je tedy splnena podminka pripustnosti navrhu ve smyslu ustanoveni

7 66 odst. 1 zakona c. 182/1993 Sb. a lze vychazet z toho, ze vladni narizeni bylo prijato zpusobem uvedenym v

7 68 odst. 2 zakona c. 182/1993 Sb.

 Vlada CR pripisem, ktery Ustavni soud obdrzel dne 27. 12. 1994, sdelila, ze stanovisko k navrhu skupiny poslancu prijala na svem jednani konanem dne 21.12.1994, uvedla, ze jeji narizeni c. 15/1994 Sb. vychazi ze zmocneni daneho ji ustanovenim

7 4 odst. 2 zakona c. 29/1984 Sb., o soustave zakladnich a strednich skol (skolsky zakon), podle nejz vlada stanovi rozsah, ve kterem se zakum bezplatne poskytuji ucebnice, ucebni texty a zakladni skolni potreby. Dodala, ze bezplatnosti vzdelani ve smyslu ustanoveni cl. 33 odst. 2 Listiny zakladnich prav a svobod rozumi (v souvislosti s uvedenym

7 4 skolskeho zakona) narok zaka na zabezpeceni vyuky v odpovidajicich budovach, mzdy kvalifikovanych pedagogu a dalsiho personalu, naklady na provoz a udrzbu budov, bezplatne uzivani skolnich pomucek, tedy tech, ktere vlastni skola, a ktere vyuziva pro vlastni vyuku (modely, chemikalie, kridy, nastenne mapy a obrazy apod.). Skolni potreby, ktere jsou ve vyuzivani a vlastnictvi zaka, hradi zak, resp. jeho rodice, s vyjimkou potreb, poskytnutych statem zakovi v prvnim rocniku zakladni skoly v rozsahu 200,-- Kc na zaka. Zminene narizeni vlady stanovi, ze i ucebnice na zakladni skole jsou pujcovany zakum zdarma, ale nejsou jejich vlastnictvim. Na strednich skolach si zaci ucebnice kupuji a stavaji se jejich vlastniky. Tento fakt neni v rozporu s Listinou zakladnich prav a svobod, nebot vlada pouze realizovala sve zmocneni, navic je pomerne nesnadne, zejmena na strednich odbornych skolach, presne vymezit (bez vazanosti na seznam ucebnic) pojem "ucebnice", protoze se vyuziva v mnoha pripadech i odborna literatura, ktera nema charakter didakticky zpracovaneho textu a zaci si ji bezne opatruji do sveho vlastnictvi. Dale vlada podotyka, ze cl. 28 odst. 2 Umluvy o pravech ditete neobsahuje pismena a), b) a vecne se nedotyka napadeneho narizeni vlady, nebot se v nem staty, ktere jsou smluvni stranou dohody, zavazuji "cinit vsechna opatreni nezbytna k tomu, aby kazen ve skole byla zajistovana zpusobem slucitelnym s lidskou dustojnosti ditete...". Clanek 28 odst. 1 pism. a) Umluvy, ktery byl patrne minen, neni v rozporu s napadenym narizenim vlady c. 15/1994 Sb., protoze pojednava o bezplatnem a povinnem zakladnim vzdelani, stejne tak i ustanoveni cl. 28 odst. 1 pism. b) Umluvy, ktery stanovi, ze staty, ktere jsou smluvni stranou dohody, "podnecuji rozvoj ruznych forem stredniho vzdelani zahrnujiciho vseobecne a odborne vzdelani, cini je prijatelne a dostupne pro kazde dite a prijimaji jina odpovidajici opatreni, jako je zavadeni bezplatneho vzdelani, a v pripade potreby, poskytovani financni podpory". Ani toto ustanoveni neni v rozporu s napadenym narizenim. Odvolani na cl. 41 Umluvy, ktere je obsazeno v textu navrhu, je dle nazoru vlady bezpredmetne, nebot uvadi, ze "nic v teto Umluve se nedotyka ustanoveni, ktera ve vetsi mire napomahaji k uskutecneni prav ditete a ktera mohou byt obsazena v:

a) pravnim radu statu, ktery je smluvni stranou, nebo

b) mezinarodnim pravu, ktere je pro takovy stat zavazne.

Konecne cl. 5 odst. 2 Mezinarodniho paktu o hospodarskych, socialnich a kulturnich pravech, na jehoz udajne porusovani poslanci v navrhu poukazuji, se dotyka pouze vseobecnych lidskych prav. Vlada se domniva, ze bezplatne poskytovani ucebnic a ucebnich potreb nemuze byt vykladano jako zakladni lidske pravo.

 V projednavane veci si Ustavni soud vyzadal i stanovisko Ministerstva skolstvi, mladeze a telovychovy CR. Obdrzel je dne 21. 4. 1995 a toto stanovisko je totozne se stanoviskem vlady CR.

 Z Vestniku Ministerstva skolstvi, mladeze a telovychovy c. 6 a 7 z cervence a srpna 1994 plyne, ze seznam schvalenych a vydanych ucebnic pro zakladni skoly, platny ve skolnim roce 1994/1995, zapujcenych ve smyslu narizeni vlady c. 15/1994 Sb. zakum zakladnich skol skolou zdarma, obsahuje vice nez 650 titulu.

 

2. Z hlediska pravnich predpisu, o kterych skupina poslancu ve svem navrhu hovori, je namiste hned uvodem zduraznit, ze zakon c. 29/1984 Sb., o soustave zakladnich a strednich skol (skolsky zakon), v

7 4 odst. 1 stanovi, ze ve skolach, ktere jsou soucasti soustavy zakladnich a strednich skol, maji obcane pravo na bezplatne vzdelani. V soukromych a cirkevnich skolach se muze pravo na vzdelani zajistovat za uplatu. V odstavci 2

7 4 citovaneho zakona se uvadi, ze v rozsahu stanovenem vladou se zakum bezplatne poskytuji ucebnice, ucebni texty a zakladni skolni potreby.

 Navrh skupiny poslancu vychazi z toho, ze narizeni vlady c. 15/1994 Sb. ze dne 1.12.1993, o bezplatnem poskytovani ucebnic, ucebnich textu a zakladnich skolnich potreb, je v rozporu s cl. 33 odst. 2 Listiny zakladnich prav a svobod, s cl. 28 odst. 2 pism. a), b) Umluvy o pravech ditete, cl. 5 odst. 2 Mezinarodniho paktu o hospodarskych, socialnich a kulturnich pravech. Listina zakladnich prav a svobod ve svem cl. 33 odst. 2 stanovi, ze obcane maji pravo na bezplatne vzdelani v zakladnich a strednich skolach, podle schopnosti obcana a moznosti spolecnosti tez na vysokych skolach. Cl. 28 Umluvy o pravech ditete, publikovane pod c. 104/1991 Sb., ktery neobsahuje v odst. 2 pismena a) a b), stanovi, ze "staty, ktere jsou smluvni stranou Umluvy, cini vsechna opatreni nezbytna k tomu, aby kazen ve skole byla zajistovana zpusobem slucitelnym s lidskou dustojnosti ditete a v souladu s touto Umluvou". Z kontextu podaneho navrhu vsak lze dovodit, ze skupina poslancu mela na mysli zrejme cl. 28 odst. 1 pism. a), b) Umluvy, ktery stanovi, ze "staty, ktere jsou smluvni stranou Umluvy, uznavaji pravo ditete na vzdelani a s cilem postupneho uskutecnovani tohoto prava a na zaklade rovnych moznosti zejmena:

a) zavadeji pro vsechny deti bezplatne a povinne zakladni vzdelani,

b) podnecuji rozvoj ruznych forem stredniho vzdelani zahrnujiciho vseobecne a odborne vzdelani, cini je prijatelne a dostupne pro kazde dite a prijimaji jina odpovidajici opatreni, jako je zavadeni bezplatneho vzdelani a, v pripade potreby, poskytovani financni podpory.

 Cl. 5 odst. 2 Mezinarodniho paktu o hospodarskych, socialnich a kulturnich pravech, publikovany pod c. 120/1976 Sb., stanovi, ze "zadne omezeni nebo odchylka od kterehokoli ze zakladnich lidskych prav uznavanych nebo existujicich v kterekoli zemi na zaklade zakona, umluv, predpisu nebo zvyklosti nebude pripusteno pod zaminkou, ze Pakt takova prava neuznava nebo ze je uznava v mensim rozsahu.

 V techto souvislostech nutno znovu uvest, ze zakon c. 29/1984 Sb. v

7 4 odst. 1 stanovi, ze ve skolach, ktere jsou soucasti soustavy zakladnich a strednich skol, maji obcane pravo na bezplatne vzdelani. V soukromych a cirkevnich skolach se muze pravo na vzdelani zajistovat za uplatu. Nalez Ustavniho soudu c. 49/1994 Sb., na ktery navrh skupiny poslancu poukazuje, zrusil v

7 4 odst. 1 zakona c. 29/1984 Sb. pouze cast znejici "nestanovi-li zakon jinak". Ostatnich casti zakona se nedotkl, a to ani ustanoveni

7 4 odst. 2, ktere stanovi, ze v rozsahu stanovenem vladou se zakum bezplatne poskytuji ucebnice, ucebni texty a zakladni skolni potreby.

 Pravni normy nizsi pravni sily musi byt v souladu s pravnimi normami vyssi pravni sily. Vychazi-li se z takto vseobecne uznavaneho principu, znamena to, ze narizeni vlady musi byt v souladu nejen s ustavnimi zakony, ale i mezinarodnimi smlouvami podle cl. 10 Ustavy CR a "obycejnymi zakony". Ve vsech pravnich normach vyssi pravni sily (ve vztahu k narizeni vlady c. 15/1994 b.) se zarucuje pravo na bezplatne vzdelani. Zminene narizeni vlady c. 15/1994 Sb. pravo na bezplatne vzdelani neomezuje a v podstate se ho ani nedotyka. Bezplatnost vzdelani nepochybne znamena, ze stat nese naklady na zrizovani skol a skolskych zarizeni, na jejich provoz a udrzbu, predevsim vsak nevyzaduje tzv. skolne, tedy poskytovani vzdelani na zakladnim a strednim stupni za uplatu. Vyjimkou mohou byt skoly soukrome a cirkevni existujici vedle site skol "statnich", ktere v dostatecne mire poskytuji pravo na vzdelani bezplatne. Stanoveni rozsahu bezplatneho poskytovani ucebnic, ucebnich textu a zakladnich skolnich potreb vladou nelze podradit pod pojem prava na bezplatne vzdelani. Podle vykladu pojmu pravo na bezplatne vzdelani, ktery podali navrhovatele, by mel stat zajistit bezplatne poskytovani vseho, co se skolni dochazkou na zakladni a stredni skoly bezprostredne souvisi, tedy napr. vybaveni prezuvkami, aktovkou, penalem, psacimi potrebami, cvicebnim uborem atd., atd. Je zrejme, ze bezplatnost vzdelani nemuze spocivat v tom, ze stat ponese veskere naklady, ktere obcanum v souvislosti s realizaci prava na vzdelani vzniknou. Stat tedy muze pozadovat uhradu casti nakladu v souvislosti s realizaci prava na vzdelani a vlada ma k takovemu postupu bezpochyby opravneni. To v zadnem pripade nezpochybnuje principy bezplatneho vzdelani na zakladnich a strednich skolach.

 Cl. 13 odst. 1 Mezinarodniho paktu o hospodarskych, socialnich a kulturnich pravech stanovi, ze staty, smluvni strany Paktu, uznavaji pravo kazdeho na vzdelani, cl. 13 odst. 2 tehoz Paktu stanovi, ze staty, smluvni strany Paktu, uznavaji, ze se zretelem na dosazeni plneho uskutecneni tohoto prava:

a) zakladni vzdelani bude povinne a svobodne pristupne pro vsechny,

b) stredoskolske vzdelani bude vseobecne umozneno a zpristupneno pro vsechny vsemi vhodnymi prostredky a zejmena postupnym zavadenim bezplatneho vzdelani.

 Naklady souvisejici s realizaci prava na vzdelani lze rozdelit mezi stat a obcana, resp. jeho zakonne zastupce. Je namiste pripomenout, ze je i v zajmu obcana samotneho, aby vzdelani (a tim i vyssi kvalifikace a lepsi moznost uplatneni na trhu prace) dosahl a aby o jeho dosazeni sam usiloval. Naklady spojene s realizaci prava na vzdelani jsou dlouhodobou investici do zivota obcana. Stat nese podstatnou cast techto nakladu, neni vsak jeho povinnosti nest je vsechny.

 Ustavni soud dospel k zaveru, ze narizeni vlady Ceske republiky c. 15/1994 Sb., o bezplatnem poskytovani ucebnic, ucebnich textu a zakladnich skolnich potreb, neporusilo ani cl. 33 odst. 2 Listiny zakladnich prav a svobod, cl. 28 odst. 1 pism. a) a b) a cl. 41 Umluvy o pravech ditete a cl. 5 odst. 2 Mezinarodniho paktu o hospodarskych, socialnich a kulturnich pravech, ani jine ustavni zakony nebo zakony nebo mezinarodni smlouvy podle cl. 10 Ustavy, a proto navrh skupiny poslancu na zruseni tohoto pravniho predpisu podle

7 70 odst. 2 zakona c. 182/1993 Sb., o Ustavnim soudu, zamitl.